Mérenský kůň
29. 4. 2008
MÉRENSKÝ KŮŇ
Na východních svazích Pyrenejí, pohoří, které odděluje Francii od Španělska, žije mezi Rousillonem a Katalánskem horský pony, někdy nazývaný kůň mérenský, ale známý také jako ariežský. Jedná se o plemeno starobylé. Například na rytinách a jeskynních malbách v nedaleké jeskyni, které nám zanechali lovci ze starší doby kamenné, vidíme koně, kteří mají v zimní černé srsti charakteristický "vous" jako mérenský kůň. Mérenský kůň je zřetelně potomkem divokých příbuzných tarpana. Někteří autoři se domnívají, že je potomkem vymřelých koní z poslední doby ledové, kteří jsou vyobrazení na stěnách francouzských jeskyní a vyznačují se výrazným vousem v zimní srsti. Mérenský kůň mívá skutečně v zimní srsti na dolní čelisti dosti dlouhý vous. To ovšem může být pouhé přizpůsobení drsnému podnebí, stejně jako chlupaté boltce, krátký rous na spěnkách a velmi bohatá hříva i ocas. Ovšem za tisíciletí chovu pravděpodobně došlo k značným změnám, protože k zušlechtění plemene byli použiti jak těžcí tažní koně, tak dokonce arabská krev.
Tento pony byl především pracovní kůň, využívaný ve velmi nechůdném prostředí. Kůň pracoval především jako soumar a z těch dob si zachoval úžasný smysl pro rovnováhu, schopnost překonávat nejrůznější terénní překážky a vynikající orientační smysl. Koně trávili většinu času na horských pastvinách, proto jsou velmi skromní, odolní vůči chladu, mimořádně houževnatí a netrpí téměř žádnými chorobami. Vytrvalost tohoto malého koně je tak velká, že jej ani stroje v posledním století z jeho horských pastvin a stezek nevytlačily. Dodnes tito koníci pracují v horských usedlostech, ale uplatňují se i při různých slavnostních přiležitostech v zápřeži, stali se totiž jedním z národních francouzských plemen a chovají se v hřebčíně v Tarbes.
Plemenná kniha mérenského koně byla založena v r. 1947 s cílem uchovat plemeno. Černý mérenský pony je skoro dokonalým dvojníkem britského fellského ponyho.
POPIS: Ariežský kůň je stavbou těla typický soumar. Má dlouhý hřbet, strmou lopatku, plochý kohoutek a lehce spáditou záď. Poměrně krátké nohy mají nápadně krátké holeně, ale velmi pevné, dobré klouby. Kopyta jsou mimořádně tvrdá a zdravá, protože se tito koně po věky nekovali. Ariežský kůň je vysoký v kohoutku 135 - 150 cm, patří tedy mezi poníky. Chody tohoto koníka nejsou perfektní, ale ve snaze zlepšit exteriér byl do chovu zařazen arab a některé znaky tohoto ušlechtilého koně se prosadily. Ariežský koník je velmi svalnatý, kostnatý a neobyčejně pohybově nadaný. Je schopen skutečně mimořádných výkonů a údajně je v horském terénu neúnavný. Ariežský kůň je v podstatě přírodní plemeno. Jako většina poníků, má i ariežský kůň značně svérázný
Charakter.