Křížové výpravy
Po první křížové výpravě vznikly čtyři nejvýznamnější křižácké státy v Levantě, a to Hrabství Edessa, Antiochijské knížectví, Hrabství Tripolis a Jeruzalémské království. Panovníci těchto států si počínali jako suverénní králové, navzdory různým lenním přísahám a často bojovali proti Turkům, Byzantské říši i mezi sebou. Po třetí křížové výpravě na obsazeném Kypru bylo zřízeno bývalým jeruzalémským králem Guyem de Lusignan Kyperské království, které v pozdějších dobách tvořilo s Jeruzalémem a Malou Arménií unii. Po čtvrté křížové výpravě a dobytím Byzance křižáky v Řecku další čtyři křižácké státy, z nichž nejdůležitější bylo Latinské císařství a na něm formálně závislé Achajské knížectví, Athénské vévodství a Soluňské království. Další území, především ostrovy pro sebe dobyli Benátčané, kde synovec dóžete Enrica Dandola Marco Sanudo založil Vévodství Naxos, či Řád Johanitů, který se po pádu levantských držav usadil na Rhodu. Řád německých rytířů, který se už ve Svaté zemi tak neprosadil jako Johanité a Templáři si vybojoval po papežových výzvách vlastní území ve Pobaltí, kde bojoval proti pohanům, i proti heretickým pravoslavným ruským knížatům.