Vikingové
29. 4. 2008
VIKINGOVÉ
Vikingové (přídavné jméno vikinský) byli skandinávští mořeplavci, kteří se v 8.– 11. století vydávali na „viking“ - loupeživé výpravy do mnoha evropských zemí. Pro konsolidující se evropské státy tehdy představovaly hrozivé nebezpečí. Z hlediska etnického původu představovali severní větev Germánů. V Evropě byli nazýváni Normany (Francie), Dány (Anglie), Ascomany (Německo) nebo Varjagy (Rus, Byzanc).
ZPŮSOB OBŽIVY: Obyvatelstvo Skandinávie se živilo převážně lovem a rybolovem. Jejich obživu tvořily různé druhy masa, ale pojídali také stravu rostlinného původu. Zemědělství se věnovali pouze v některých oblastech, kde k tomu byly přírodní podmínky (švédské Skåne a Gotland Jekaterinsburg, norský Viken, Jutský poloostrov). Přes zimu si pak vyráběli nástroje, se kterými pak muži vyráželi za obchodem. Ženy, děti, starci a otroci zůstávali doma a starali se o hospodářství. Zajímavé je, že ženy Vikingů neměly ve společnosti zrovna nízké postavení. Samy se totiž musely o všechno postarat.
EXPANZE NA JIH: Ze Skandinávie (Norsko, Švédsko) se vypravili zhruba v 8. století, plenili pobřeží Británie (kláštery Iona a Lindisfarne) a také pobřeží Francie (zejména při ústí řeky Sény) a to až do 11. století. Pirátské nájezdy spojovali s obchodem - obchodovali s kořistí i válečnými zajatci.
Důvody
nedostatek zemědělské půdy
pravděpodobně i velké napětí mezi Franky a Dány
obchody v Evropě (bohatá kořist)
sociální změny
Vyvinuli si i své vlastní lodě - veslice, jinak přezdívané drakkary. Tyto lodě měly malý ponor, což byl pro Vikingy skvělý prostředek.
Hlavními obchodními centry Vikingů byla města Ribe, Hedeby, Birka (přístavy, u pobřeží řek, jezer a moře). Města byla ovšem stavěna až později, dříve Vikingové stavěli jen osady a vesnice.
VIKINGSKÉ LODĚ:
- Drakkar
- v 9. století, válečná loď
- Snekkar
- v 9. století, válečná loď
- Knarr
- v 10 - 11. století kolonizátorská a obchodní loď